Jaroslav Sakala mýma očima
V době, kdy mě učarovaly skoky na lyžích se na můstcích ještě proháněli taková skokanská esa, jakými byli Jaroslav Sakala, Pavel Ploc, Ladislav Dluhoš, Jiří Parma nebo František Jež. To jsem sedával s babičkou u televize a zapisoval každý skok českých skokanů. A že jich bylo vždy požehnaně v první dvacítce. Nejvíce se mi však vryla do paměti sezóna 93´, kdy se odehrávaly souboje Espena Bredesena, Andrease Goldbergera, Jense Weissfloga a Jardy. To byla nádhera a s každým dalším závodem, jako bych načerpal energii. Na druhou stranu mi bylo úzko, když se ze skokanského kolotoče příliš brzy vytratila jména jako: Zbyněk Krompolc, Jakub Sucháček, Jaroslav Kahánek, Robert Křenek, Roman Křenek. Veice brzy skončil i Michal Doležal, Jakub Jiroutek a další.
Jaroslav Sakala přišel na svět 14.7.1969 v Holčovicích.
Jarda se poprve představil ve SP 15.1.1989 v Harrachově. Na velkém můstku obsadil 15. místo. V témže roce dokázal obsadit ještě deváté místo v Thunder Bay.
Rok 1990 nebyl příliš úspěšný, pouze v Oberstdorfu (26.) a Ga-pa (28.) dokázál být do třicátého místa.
V roce 1991 začaly jeho výkony stoupat. Čtyřikrát nakoukl do první desítky. Z toho doposud nejlepší výsledek předvedl v Sapporu a tím bylo čtvrté místo.
Jardovy nejlepší dvě sezóny přišly v roce 1992. Sedmkrát byl v nejlepší desítce SP, pátý v Predazzu 10. ledna. O měsíc později startoval na svých prvních olympijských hrách a v družstvu ve složení Tomáš Goder, František Jež, Jiří Parma získal bronzovou medaily. Z velkého a malého můstku si z olympiády ještě odváží 41. a 15. místo. Na MS v letech na lyžích obsazuje v Harrachově pěkné desáté místo.
První vítězství pve SP přichází v nejlepší sezóně 30.1.1993. Mamutí můstek v Taplitzu/Bad Mittendorfu dal poprvé ochutnat mladému sympaťákovi z Holčovic. O den později vyhrál svůj druý závod v kariéře. Třináctkrát se umístil do desátého místa. Na MS ve Falunu získal v týmové soutěži stříbrnou medaily. O dva dny později 21. února získal stříbro z velkého můstku a skvělou formu završil bronzem na malém můstku.
I v roce 1994 pokračoval ve výborných výkonech. Osmkrát se umístil do desátého místa. Vyhrál závod v Liberci na velkém můstku a MS v letech ve slovinské Planici.
Rok 1995 by se dal nazvat rokem úpadku celého českého skoku a trvalo téměř deset let než se z toho dokázal skokanský úsek vzpamatovat. Začala doba temna, hádek a rošády na postu trenéra. Přesto Jarda do poslední chvíle držel prapor českého skoku jak to jen šlo. I on však neustál ten šrumec kolem sebe a byly z toho pouze dvě umístění do desítky v závodech SP.
O rok později nastal mírný obrat k lepšímu. Pětkrát se probojoval do desátého místa. 28.2.1996 si skočil pro druhé místo na malém můstku do Kuopia a pro třetí příčku v letech do Harrachova.
V 97´ dokázal být šestkrát v Top deset.
O rok později přišlo olympijské Naggano, zde obsadil na malém můstku 26. místo. Zcela propadl na velkém, kde byl až 56.
Vrátil se v roce 2001, aby v týmové soutěži získali sedmé a osmé místo.
Stejně vše dopadlo i v roce 2002. Tentokrát obsadil v družstvech deváté a osmé místo.
Bohužel 8. května 2002 přišla pro jeho fanoušky smutná zpráva. Oznámil konec kariéry.
Doufejme, že jméno Sakala ještě uslyšímě, ať už ve spojení trenér či skokan(syn).
